Na jare 1995 jsem dostala darem moc mile, velice zive kotatko (kocicku). Normalni skrabadlo, vysoke asi metr, si neziskalo velkou poluparitu (na rozdil od zaclon, fikusu, nabytku atd). Vyslechla jsem a peclive zvazila prakticke rady na vyrobu poradneho skrabadla/splhadla svepomoci (v obchode s koberci lze zadarmo ziskat dlouhou roli z tvrdeho papiru, staci ji omotat tlustym sisalem, atd) a predstavila jsem si cely byt zaneseny sisalovym chmyrim a zapatlany lepidlem. Radsi jsem za tvrde vydelane 2800 Kc zakoupila v Maji (Pronto/Kmart) splhadlo od podlahy ke stropu - asi dva a pul metru, se tremi odpocivadly, jednim peliskem a jednou prolezackou. Dopravila jsem to domu, zamkla Mouru v kuchyni (abych ji neprizabila, az to budu montovat), smontovala splhadlo, postavila ho, odemkla dvere do kuchyne a ... kocka byla nahore. Na tom splhadle. Okamzite pochopila, ze to je jeji. (A taky vzdycky branila a brani splhadlo jako svoje uzemi). Splhadlo tohoto typu a rozmeru hodnotim jako nepostradatelne v kocici vybave. Slouzi ke skrabani, skokum (vertikalnim i horizontalnim, sikmym i vselijak zatocenym), poradnemu splhu (skoro jako strom) a vseobecne akrobacii, a k odpocinku a shlizeni na lidi svrchu a davani jim najevo "tady bydlim JA".